Vila Rozárka

Dům jsme se rozhodli orientovat podélně k severovýchodní straně pozemku. Šlo nám o zastavění co nejmenší plochy, pochytání co nejvíce slunečního svitu a zároveň jsme nechtěli kácet žádné stromy. Od začátku jsme věděli, že nepotřebujeme veliký dům, nejen z finančních důvodů, ale také z důvodu urychlení výstavby a celkové udržitelnosti do budoucna. A navíc, k čemu by nám byl dům, ve kterém bychom se hledali?

Vila Rozárka má půdorysnou plochu 14 m × 5,2 m, je jednopodlažní s obytným podkrovím. Hmota domu objemově zapadá mezi okolní výstavbu, tvarosloví a barevnost vychází spíše z tradiční zástavby, tmavých roubenek se sedlovými střechami a úzkou dlouhou formou. Konstrukčně se jedná o dřevostavbu z fošnového systému, založenou na betonových patkách. Pod domem tak vzniká průlezná mezera a do budoucna tak nezabírá téměř žádnou půdu. Dům se jakoby vznáší nad zemí. Celá konstrukce je řešena jako provětrávaná. Dispozice má objemové řešení je určeno našimi prioritami, kdy společenský prostor s kuchyní je poměrně velký na úkor pokojů a ložnice, které jsou “na přespání” a využívají celý vysoký prostor definovaný strmou sedlovou střechou. Do domu se vstupuje po jakési pavlači či terase, která lemuje celou jihozápadní stranu a je krytá přesahem střechy. První podlaží se přes tuto terasu otevírá do zahrady třemi velkými okny a z kuchyně je tak možné kontrolovat téměř celou zahradu. Do 2.np se vystupuje po smíšenočarém schodišti, které pokračuje chodbou na okraji dispozice. Z ní se vstupuje do ložnice, koupelny a dvou dětských pokojů. První z pokojů je větší s možností budoucího rozdělení na dva a navíc využívá ke spaní prostor nad koupelnou a nad druhým pokojem. Ten je menší, útulnější a může sloužit také jako pracovna.  V celém domě je kromě základů a přizdívky kolem krbových kamen použito pouze suchých procesů a v největší míře se uplatňuje dřevo, jakožto příjemný, obnovitelný, levný a snadno opracovatelný materiál. Navíc místní, z rodinného lesa. Podlahy jsou ze smrkových palubek, podhled v 1.np ze smrkových prken. Stěny jsou řešeny jako kombinace nátěrů či obkladů, meziokenní pilíře a prostor za kuchyňskou linkou jsou natřeny černou barvou tak, aby se po nich dalo kreslit. Zbytek stěn je pouze bíle natřená OSB deska. Na schodišti a ve 2.np jsou na stěnách použity břízové překližky, v koupelně rovněž. Tam jsou navíc opatřeny patřičnou vrstvou laku. Fasáda je taktéž tvořena smrkovými prkny, ta jsou ale opálená plynovým hořákem a zuhelnatělý povrch tvoří ochrannou vrstvu proti škůdcům a houbám. A navíc je tak krásně sametově lesklý.